Transformace energetiky a modernizace sítí Heinrich-Böll-Stiftung společně s partnery uspořádala další z expertních kulatých stolů, které se věnují energetickým otázkám v evropském a specificky česko-německém kontextu. Tématem červnové diskuse byla problematika modernizace přenosových sítí a rozvoj Smart Grid v souvislosti s probíhajícím rozvojem obnovitelných zdrojů.
Česko-německý dialog o energetice Heinrich-Böll-Stiftung společně se svými partnery Callou a Hnutím Duha uspořádaly 8. prosince další z řady diskusí a seminářů, které se zaměřují na posílení česko-německého dialogu o energetických otázkách. Hostem "lunch debate", spojené s diskusí o německé energetické koncepci a Státní energetické koncepci ČR, byl Oliver Krischer, poslanec a mluvčí německé Strany zelených pro energetickou efektivitu.
Komu patří budoucnost energetiky? "Zelená energetika a jaderné elektrárny: Komu patří budoucnost?". Pod tímto názvem se 13. října konala mezinárodní konference o nákladech a perspektivách jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. V jejím rámci diskutovali přední evropští a čeští experti situaci v oblasti jaderné energetiky. Konference se také specificky zaměřila na výměnu názorů o německém výstupu z jaderné energetiky do roku 2022 a jeho možných dopadech na ČR. Prezentace, videa a zpráva z konference zde.
Zlatý déšť nebo miliardy do modernizace? České vládě zbývá pár dnů či týdnů na rozhodnutí o padesátimiliardovém dilematu. Zhruba taková je cena emisních povolenek na roky 2013 až 2019 pro zdejší elektrárenské firmy. V úvahu připadají dvě možnosti. Zdálo by se, že v době vrcholící debaty o proškrtaném státním rozpočtu na příští rok, je osud padesáti miliard za povolenky předem jasný. Jak jinak chce vláda zdůvodnit zvýhodnění nadprůměrně profitujícího ČEZu a dalších elektrárenských společností před učiteli, zdravotníky nebo policisty?
Cem Özdemir: "Člověk by neměl věřit povídačkám jaderné lobby" "V roce 2020 bychom podle plánů naší vlády měli dosáhnout hodnoty kolem 35 procent podílu obnovitelných zdrojů. My Zelení si ale myslíme, že lze dosáhnout i podílu více než 40 procent. Musíme jen chtít a něco pro to udělat" říká spolupředseda německých zelených Cem Özdemir, který v interview Hospodářských novin odpovídá i na dotazy o postoji německých Zelených k jaderné energetice."
Co se to s Němci děje? Německo opouští jadernou energii – demokraticky a uváženě. Rozhodnutí spolkové vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné reaktory není v žádném případě „šokujícím vítězstvím iracionality“ a „vzpourou proti tradicím německé vědy“, díky které se stálo Německo tak úspěšným. Naopak: německá vláda pod vedením spolkové kancléřky Angely Merkelové (ostatně doktorky fyziky) učinila po pečlivém zvážení rizik velmi racionální rozhodnutí: jako první průmyslová země na světě chce učinit obrat k energetice budoucnosti.
Žádne jádro, žádný problém. Německo ukazuje, že rychlý přechod k obnovitelným zdrojům je možný. Jaké má země s největší evropskou ekonomikou možnosti se zamýšlejí Arne Jungjohann, programový ředitel Environmentálního a globálního dialogu Heinrich-Böll-Stiftung ve Washingtonu DC a Wilson Rickerson, výkonný ředitel Meister Consultants Group - společnosti analyzující mezinárodní energetiku. Analýza je psaná pro Spojené státy, řada závěrů a inspirací však platí i v prostředí Česka.
Česko a Polsko po Fukušimě: „Jaderná energie je bezpečnější než kouření“ „Co se to proboha s Němci děje? Fukušima je přece daleko!“ prohlásil jeden novinář během pražské diskuse pořádané nadací Heinrich-Böll-Stiftung. Rozhořčením byl celý bez sebe. V jeho otázce i vyjádření se odráží, jak málo katastrofa reaktoru v japonské jaderné elektrárně Fukušima zneklidněla české občany a jak malý vliv mají tyto události na energetickopolitický diskurs v České republice.
Po Fukušimě: Zmoudřet ze zkušenosti Stane se teď „Fukušima“ novým symbolem pro konec atomového věku? Pro Německo to zřejmě platí. Z mezinárodního hlediska zůstává odpověď otevřená. Ale vrátit se zpátky k běžné agendě bude tentokrát pro energetické koncerny a vlády ještě těžší.
Zelená úsporám - reflexe českého přístupu ke Green Investment Scheme Mezinárodní obchodování s emisemi skleníkových plynů vzbuzuje od svého prvopočátku řad otázek. Nekupují si jím nejbohatší státy za levný peníz čistě formálně úlevu z plnění Kjótského protokolu? A nedojde v zemích prodávajících dnes své emisní přebytky v dalším období naopak k nárůstu emisí skleníkových plynů? Příklad České republiky ukazuje, jak lze tento mechanismus využívat ke snižování emisí i podpoře vzniku pracovních míst v regionech.