Skutečná frontová linie na Ukrajině Ukrajinská železnice používá jiný rozchod kolejí, než mají její západní sousedé, a tak když naše vlaky překračují hranice směrem do Evropské unie, cestující musejí více než hodinu čekat na výměnu kol. Tento příklad je dobrou metaforou pro stav ukrajinských reforem po Revoluci důstojnosti: ukrajinská politika je stále systém, který běží ve starých širokorozchodných kolejích. Autor/ka Svitlana Zalishchuk
Co je v sázce: Budoucnost Evropy leží v budoucnosti Ukrajiny Ukrajinský spisovatel Jurij Andruchovyč, spolu s dalšími intelektuály, vyzývá k solidaritě s Ukrajinou v tomto otevřeném dopise německé vládě.
Obchod s vojenským materiálem: když se závazky setkávají se zájmy V posledních letech zažívá český zbrojní průmysl malou renesanci. V uplynulém pětiletém období stoupl objem obchodu s vojenským materiálem z 62,8 mil. EUR v roce 2009 na 138,2 mil. EUR v roce 2013. Víc než stoprocentní nárůst se přitom podepsal i na exportech, které lze vnímat jako rizikové. Jsou české výrobky v tomto kontextu mocenským nástrojem v rukou nedemokratických režimů? Autor/ka Michal Mochťak
Diskuze s palestinským umělcem Khaledem Jarrarem Srdečně Vás zveme na setkání s palestinským umělcem Khaledem Jarrarem, které se uskuteční v Centru současného umění DOX v pondělí 10. 3. 2014 od 18:00.
Gender v mezinárodní politice Ve čtvrtek 5. prosince 2013 uspořádal Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s pražskou kanceláří nadace Heinrich Böll Stiftung veřejnou přednášku a debatu na téma „Gender v rozvojové politice a postkonfliktní rekonstrukci“. S přednáškou vystoupila Claudia von Braunmühl, emeritní profesorka mezinárodních vztahů na berlínské Freie Universität. Na tu pak reagovala vlastním příspěvkem Běla Plechanovová, vedoucí katedry mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově.
Pozvánka na tématický blok "Gender, mezinárodní politika a diplomacie" Proč je v diplomacii tak málo žen na vyšších pozicích a co by to pomohlo změnit? Jak obtížné je slaďovat profesní a rodinný život v diplomatické službě? S jakými problémy se rodiče potýkají v zahraničí?
Druhé období rozhodne, jak se Obama zapíše do historie Barack Obama již nyní patří k nejvýraznějším prezidentům v moderních amerických dějinách. U prvního afroamerického pána Bílého domu to ani jinak být nemůže. Zda bude Obama skutečně historicky přelomový prezident, ale ukáže až jeho druhé období, do kterého nedávno vstoupil.
Lze žít za Putinovy vlády? Theodor Adorno jednou prohlásil, že falešný život nelze žít správně. Opoziční týdeník „The New Times“ se v prvním vydání po prezidentských volbách 4. března ve svém titulku ptá: „Lze žít za Putinovy vlády?“ Tato otázka má, tak trochu na rozdíl od té Adornovy, vedle své teoretické i vyloženě praktickou stránku – kolik mladých, mobilních, dobře vzdělaných lidí pomýšlí při vyhlídce na dalších šest až dvanáct let Putinovy vlády na to, že Rusko opustí. Proč? Co se stalo? A co by se mohlo stát?
9/11: Anafylaktický šok a sebadeštrukcia moci USA Hovoriť dnes o desaťročí po 11. septembri 2001 v biologicko-medicínskej terminológii nie je samoúčelná hra slov. Bola to totiž práve patologická reakcia USA, nie samotný akt vraždy 3000 ľudí, čo prinieslo svetu o mnoho rádov väčšie škody a straty. Možu sa z nich USA a svet poučiť?
NATO po summitu v Lisabonu - úhel pohledu Aliance má novou strategickou koncepci. Jejímu pátečnímu schválení předcházela roční debata o tom, čím by mělo NATO do budoucna být a co by mělo dělat. Bude NATO spíše obranným paktem nebo globálním policistou, jadernou silou nebo nástrojem pro odzbrojení? Zaměří se spíš na teritoriální obranu nebo se pustí do řešení komplexních „měkkých“ bezpečnostních hrozeb?