Příběh uhlí 2: Spravedlivá transformace a revitalizace Podcast Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu z hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. A právě o sociálním rozměru zelené transformace a revitalizace ve druhém díle série hovoří Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku, Mikuláš Černík z hnutí Limity jsme my a botanik Jan Albert Šturma. Autor/ka Ondřej Šebestík
Příběh uhlí 1: Dějiny uhlí v Česku Podcast Uhlí není jen fosilní palivo, s jehož používáním se teď svět konečně snaží přestat. Jeho těžba a využití mají řadu ekonomických i společenských souvislostí, jejichž pochopení nám může usnadnit zelenou transformaci. První díl nového podcastu Příběh uhlí se proto věnuje moderním dějinám suroviny, která proměnila společnost, nastartovala průmyslovou revoluci a přispěla k prosperitě, ale vyžádala si i značnou cenu v podobě environmentální destrukce a poškození lidského zdraví. Vystupují archeolog Václav Matoušek, historik Jiří Šlajsna a starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, podcastem provází Ondřej Šebestík. Autor/ka Ondřej Šebestík
Česká jaderná republika Analýza Zatímco řada evropských zemí od využívání jaderné energetiky odstupuje, ať již jde o politické rozhodnutí nebo o ekonomickou realitu, Česko by rádo šlo opačným směrem. Atomové reaktory jsou tu deklarovány a významnou částí společnosti vnímány jako čisté a bezpečné zdroje elektřiny. Mají nahrazovat uhlí, snížit naše vysoké emise skleníkových plynů, zajistit energetickou soběstačnost a rozvíjet moderní průmysl. V úvahách těch nejsmělejších plánovačů bychom se měli stát jakousi velkou jadernou elektrárnou Evropy poskytující levnou elektřinu jejím nedostatkem strádajícím zemím. Jak se to Česku přihodilo? Jsou zmíněné plány vůbec reálné a máme nějakou alternativu? Autor/ka Žaneta Gregorová a Edvard Sequens
Výpadek elektrické sítě v Texasu: příčiny, poučení a důsledky pro transformaci energetického trhu v EU Analýza V polovině února zasáhla Texas (a mnohá další místa v USA) série tří silných sněhových bouří. Výsledné, téměř arktické počasí odkrylo dlouhodobou slabost a nedostatky texaského energetického systému. Autor/ka Matěj Jungwirth
Adéla Denková: Na proměnu energetiky je ideální čas i příležitost. Spoléhat jen na jádro je ale riziko Rozhovor s Adélou Denkovou, šéfredaktorkou webu Evropa v datech, je součástí publikace Budoucnost české zahraniční politiky, která vyšla ve spolupráci Asociace pro mezinárodní otázky a Heinrich-Böll-Stiftung Praha v lednu 2021. Autor/ka Helena Truchlá
Ponižování a falešné účty. Severní energetická dlouhodobě používá neférové PR praktiky Společnost Severní energetická majitelů Pavla Tykače a Jana Dienstla je v České republice po ČEZu druhou největší firmou, která operuje s uhlím. Provozování několika uhelných elektráren a lomů, které způsobují klimatickou krizi a přispívají k více než deseti tisícům tuzemských předčasných úmrtí ročně, není ale jedinou černou kaňkou na jejím byznysu. Severní energetická je také známá pro své neférové PR praktiky, které používá při snaze poškodit své odpůrce z řad ekologů či občanské veřejnosti. Autor/ka Radek Kubala
Jaderná energie? A do parní lokomotivy byste investovat nechtěli? Komentář Jaderný průmysl se na celém světě zmítá v agonii, kterou se vlády všemožně snaží prodlužovat. Přitom atomová energie přináší jeden průšvih za druhým. Měli bychom opustit příběh o člověku, který skrze atom přinutil přírodu k poslušnosti, a dát šanci větru a slunci. Autor/ka Radek Kubala
Česká podpora jádra za klimatickou záclonou Analýza Na první pohled by se mohlo zdát, že klimatické hnutí v České republice může slavit. Zákon „o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice“ prochází Poslaneckou sněmovnou vysokou rychlostí, a dokonce jsou k němu svolávány mimořádné schůze. Názvem to připomíná antifosilní zákon, který řadu let prosazovaly české ekologické organizace Velkou výzvou. Ovšem hned vymezení základních pojmů zákona, kde je stanoveno, že nízkouhlíková výrobna elektřiny musí být vybavena jaderným reaktorem, nás vyvede z omylu. Rychlé snižování rizik spojených s globální změnou klimatu není jeho cílem. Autor/ka Karel Polanecký
Pět let od Pařížské dohody? Dva kroky dopředu, jeden a půl kroku zpátky Komentář Přesně pět let uběhlo od chvíle, kdy s velkou pompou téměř všechny členské státy OSN schválily na klíčovém projednávání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu v Paříži v lecčems klíčovou klimatickou dohodu. Už tehdy jsme s kolegou Josefem Patočkou v Deníku Referendum psali, že dohoda sama o sobě nestačí. Je totiž založená na dobrovolných závazcích států, které si samy určují, kolik emisí do kterého roku sníží. Autor/ka Radek Kubala
Konec uhlí až v roce 2038? V Evropě budeme jedni z posledních Komentář Uhelná komise 4. prosince rozhodla, že doporučí vládě České republiky ukončit spalování uhlí v roce 2038. Rozhodnutí má však jeden háček, kterým je podmínka rozvoje jaderné energie a konkrétně stavba nových bloků atomové elektrárny Dukovany. Naopak při rozhodnutí chyběla analýza dopadů na ekonomiku, plán transformace uhelných regionů či scénář, které elektrárny budeme zavírat jako první. Autor/ka Radek Kubala