Jak dál po Zelené úsporám - seminář a studie

Obrázek odebrán.
Foto: Martin Bartholmy

 18. března 2011 Shrnutí

Tato studie vyhodnocuje vliv programů Panel a Zelená úsporám, zaměřených primárně na zateplování obytnýchdomů, na celkovou zaměstnanost v jednotlivých oborech národního hospodářství. Nezkoumáme tedy celý sektor zateplování, ale pouze výsledky dvou programů, které pomohly vylepšit energetickou efektivitu obytných domů rozhodujícím způsobem. Celkový počet pracovních míst v tomto sektoru evidentně může výrazně převyšovat výsledek této studie, a to ze dvou důvodů. Zaprvé některé projekty vznikají i bez státní podpory. Zadruhé lze využívat i jiné státní zdroje financí na zateplování. Podporu veřejných budov umožňuje například i Operační program Životní prostředí.
V porovnání s jinými programy vykazuje podpora zateplování z hlediska tvorby pracovních příležitostí v národním hospodářství jeden z nejvýraznějších přínosů, a to především díky vysokému multiplikačnímu efektu „malého stavebnictví“. Multiplikační efekt vychází jednak z vysokého podílu práce na celkové vytvořené hodnotě v oboru a jednak z jeho ustálených vazeb na tuzemské dodavatele (většina vstupů je rovněž tuzemské provenience). Výsledkem tohoto řetězení je vysoce nadprůměrný vliv každé investované koruny na ekonomický růst v krátkém časovém období. Efekt na tvorbu a udržení pracovních příležitostí je navíc regionálně rozptýlený, což lze považovat za významnou přednost programu: na rozdíl od liniových staveb nebo velkých projektů realizovanýchna jednom konkrétním místě je „malé stavebnictví“ jednou ze základních součástí lokálních ekonomik. V regionech má dopad na zaměstnanost a nevyžaduje migraci či imigraci pracovní síly. Zateplování se tak může opřít o velké množství menších tuzemských subdodavatelů, vesměs s vysokým podílem lidské práce. Výsledkem je výrazně vyšší přínos pro tvorbu a udržení pracovních příležitostí než v případě jiných typů intervencí, které mají vyšší dovozní náročnost a kratší „tuzemský řetězec“. Díky povaze zateplování navíc ještě dochází k potřebné regionální diverzifikaci vyvolaných investic.
Pro srovnání: multiplikační efekt očištěný o vliv dovozu je v případě stavebnictví podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,47. Pro srovnání: studie o počtu pracovních míst vytvořených v důsledku výroby kotlů na biomasu dospěla stejnou metodikou k číslu 1,19. Jinými slovy: povzbuzení poptávky v „malém stavebnictví“ je jednou z cest, jak bez rizika přelití dodatečných výdajů do dovozní poptávky povzbudit domácí ekonomiku a udržet zaměstnanost.
Právě z těchto důvodů v roce 2009 označila Národní ekonomická rada vlády (NERV) zateplování za jedno z významných opatření proti ekonomické krizi. Zateplování obytných budov rovněž doporučila Pačesova komise. Zelená úsporám se navíc trefila do zájmu veřejnosti, pro níž nebylo složité vyhodnotit výhodnost zateplování z hlediska poměru nákladů k budoucím úsporám výdajů. Z hlediska celkového objemu přiznané i statisticky očekávatelné investiční podpory připadalo na zateplování 87 % celkového objemu investiční podpory Zelené úsporám (stav do prosince 2010).

Přínos programu Panel pro celkovou zaměstnanost v české ekonomice lze vyčíslit ročním ekvivalentem 6553 pracovních míst. Zvýšená intenzita podpory zateplování po zahájení Zelené úsporám (4/2009–12/2010) přinesla dalších 19 059 ročních pracovních příležitostí. Výpočty se shodují s odhady zástupců firem, které se pohybují v oboru.

Text celé studie "Důvody pro zateplování domů: desetisíce pracovních míst v Česku" a doporučení pro českou vládu.

Engish version of the above mentioned study

Text studie "Výroba kotlů na biomasu: dopady na zaměstnanost v České republice"