All Content

Evropa – Všechny příspěvky

1 - 20 z 26

Česko se volbou Miloše Zemana pootočilo na východ

Analýza

Post českého prezidenta bude zastávat dalších pět let Miloš Zeman. Obhájce úřadu, známý svým žoviálním až vulgárním politickým stylem a proruskými a ostře protiimigračními postoji, porazil v druhém kole voleb relativně těsně (o 152 tisíc hlasů) umírněného a jednoznačně prozápadního akademika Jiřího Drahoše.

Autor/ka Petr Honzejk

Europeizácia sociálnej politiky - prelomenie tabu?

Sociálna politika sa popri iných tvrdých politikách EÚ dostala z tabuizovanej zóny do centra európskej debaty. Slovensko je toho príkladom. To však nevyhnutne neznamená, že sa v dohľadnej dobe zobudíme v „sociálnej únii“. 

Autor/ka Zuzana Gabrižová

Ozveny nemeckých parlamentných volieb na Slovensku

Pri hodnotení výsledkov dôležitých volieb v nejakej cudzej krajine domáci experti a politici sa často venujú ich možnému dopadu na vzájomné vzťahy dvoch štátov. Je to nepochybne dôležitý kontext aj v prípade nedávnych nemeckých parlamentných volieb, posudzovaných optikou Slovenska, keďže vzťahy s Nemeckom znamenajú veľa pre túto stredoeurópsku krajinu z hľadiska jej ekonomického vývoja. 

Autor/ka Grigorij Mesežnikov

Současný populismus v Evropě a role médií

22. – 23. května 2017 se uskuteční 3. ročník mezinárodní konference o populismu „Současný populismus v Evropě a role médií“. V těchto dnech se v Praze setká přes 70 badatelů z více než 20 evropských zemí a někteří přední myslitelé z oblasti politických a sociálních věd, aby společně diskutovali nad příčinami úspěchu současného populismu v Evropě a jeho propojeností s mediálním prostorem. 

Slovenské ozveny "Brexitu"

Výsledky referenda o členstve Veľkej Británie v Európskej únii spôsobili veľký rozruch. Je jasné, že ide o udalosť, ktorá zasiahne do ďalšieho osudu celého projektu európskej integrácie. Stálo sa totiž prvýkrát v dejinách únie, že jedna z jej členských krajín prijala rozhodnutie o vystúpení zo spoločného zväzku, pričom ide o jednu z najväčších a ekonomicky a vojensky najsilnejších krajín únie, čo vzhľadom na súčasnú situáciu v Európe a vo svete stavia EÚ pred novú veľmi vážnu výzvu.

Autor/ka Grigorij Mesežnikov

Slovensko sa vracia ku koaličnej europolitike

Nová vláda štyroch rôznorodých strán našla podľa programového vyhlásenia pomerne silnú spoločnú platformu v pochopení významu stabilnej a funkčnej Európskej únie pre rozvoj Slovenska. Tieto deklarácie otestuje súdržnosť koalície, verejná mienka a slovenské predsedníctvo v Rade EÚ v druhej polovici roka.

Autor/ka Zuzana Gabrižová

„Současný populismus v Evropě: Dopady na politické prostředí“

23. – 24. května 2016 se uskuteční 2. mezinárodní konference „Populismus v Evropě: Dopady na politické prostředí“. V těchto dnech se v Praze setká přes 50 badatelů z více než 20 evropských zemí a někteří přední myslitelé z oblasti politických a sociálních věd, aby společně diskutovali nad příčinami nárůstu a úspěchu současného populismu v Evropě.

Slovenské voľby 2016: šok pre slovenskú demokraciu

Nijaké iné parlamentné voľby na Slovensku nevyvolali toľko prekvapenia, nevôle až zdesenia (a to aj doma, aj v zahraničí) ako voľby 5. marca 2016. Ich výsledky sa dajú bez váhania nazvať šokujúcimi.

Autor/ka Grigorij Mesežnikov

Európske poryvy a slovenské voľby

Slovensko čakajú 5. marca 2016 parlamentné voľby.  Veľké pohyby v európskom dianí už nemožno, ako bolo dobrým zvykom, vybaviť v poslednej kapitole volebných programov. Na Slovensku je ale stále možné tvrdiť, že ide primárne o problémy niekoho iného, pred ktorými musí vláda „chrániť“ svojich občanov.

Autor/ka Zuzana Gabrižová

Mezinárodní konference: Populismus v Evropě Hrozba liberální democracii?

Růst současného evropského populismu představuje jednu z největších výzev, které musí čelit liberálně demokratické státy na starém kontinentu. K pochopení úspěchu populistů na obecné úrovni a v jednotlivých zemích je užitečné prozkoumat příčiny tohoto fenoménu, zejména po vypuknutí ekonomické krize. Tato mezinárodní konference je věnována právě analýze jednotlivých evropských zemí, ve kterých je populismus na vzestupu.

Pegida: v dialogu musí panovat jasnost

Ztrátu důvěry, dnes patrný odstup mezi občany a politikou určitě nelze považovat za východoněmeckou, či dokonce jen drážďanskou záležitost. Jistě: fenomén soustředěného protestu, který není možné jednoduše připsat jednomu odborovému hnutí, jedné straně, jednomu uskupení nevládních organizací, ale v podstatě se snaží sloučit všeobecnou nedůvěru občanů v politiku, je v této podobě nový. Tato skutečnost vede k nejistotě i mezi odborníky vykládajícími politiku a společenské dění, pokud jde o jejich běžné interpretační vzorce a „škatulky“. Dobří komentátoři jsou zdrženliví.

Autor/ka Dietrich Herrmann

Nebraňme naše kulturní vzorce, ale ústavu a právní stát

Politolog Stanislav Balík se ve svém nedávném komentáři LN (31. 1.) vyslovil, abychom „z tématu přistěhovalectví a obrany Evropy udělali prvořadé politické téma kultivované v celospolečenských a parlamentních debatách“. Sám k tomu však spíše nepřispívá. Uprchlíky z neevropských (či přesněji muslimských) zemí implicitně označuje za zátěž či riziko, když říká, že do Evropy chtějí proto, „aby do ní při využívání benefitů sociálního státu přenášeli své neevropské (zřejmě „islámské“) kulturní vzorce“.

Autor/ka Erik Siegl

Desať rokov v Únii: Slovenská a česká cesta

Inštitút pre verejné otázky, Goetheho Inštitút Bratislava ve spolupráci s nadací Heinrich-Böll-Stiftung Praha si Vás dovolují pozvat na prezentaci nové publikace Inštitútu pre verejné otázky a Heinrich-Böll-Stiftung

"Desať rokov v Únii: Slovenská a česká cesta"

"Jiskra '89"

1989 byl pro Evropu rokem změn, který mnoha zemím přinesl svobodu. Společnou akcí  "Jiskra '89" chce německé velvyslanectví spolu s politickými nadacemi, Goethe-Institutem a dalšími partnery oslavit 25. výročí sametové revoluce a pádu Berlínské zdi.  

Evropské volby ve znamení nezájmu voličů a neúspěchu euroskeptických stran v ČR

Volební výsledky potvrdily velkou míru nezájmu o záležitosti Evropské unie ze strany občanek, občanů. Za Českou republiku usedne do lavic Evropského parlamentu (EP) celkem 7 stran zařazených do 6 frakcí. Jedinou politickou stranou zastoupenou ve Sněmovně a nezvoulenou do EP se stalo hnutí Úsvit přímé demokracie. Ostatní strany zastoupené po podzimních volbách v Poslanecké sněmovně obhájily své místo v českém stranickém systému.

Autor/ka Štěpán Drahokoupil

Európske voľby, čo sú až príliš slovenské

O takzvanom „slovenskom paradoxe,“ ktorý má spočívať v relatívne vysokej podpore integrácie a miery dôvery voči európskym inštitúciám a opakovanej nízkej účasti v eurovoľbách, sa pred 24. májom veľa diskutovalo.

Pages