Projekt: Sídliště, jak dál?

Projekt: Sídliště, jak dál?

Creator: Karlovy Vary. All rights reserved.

Projekt navazuje na výzkum sledování kvality obytného prostředí podle jeho různých měřítek a charakterů, který ve spolupráci s Centrem kvality bydlení dlouhodobě probíhá na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Program pokračuje spoluprací s konkrétními obcemi zapojených do sítě Zdravých měst České republiky. Hlavní otázky jsou: jak s prostředím panelových sídlišť do budoucna zacházet, jak udržet kvality tohoto prostředí a jak zároveň dlouhodobě čelit problémům a hrozbám. 
Jádrem projektu je šest studií v šesti lokalitách v České republice, které během letního semestru zpracovávali studenti v ateliéru Kohout – Tichý. Soustředili se přitom na tato místa: sídliště Sychrov ve Vsetíně, sídliště Růžový vrch v Karlových Varech, sídliště Rozvoj v Mladé Boleslavi a sídliště Skalka, Modřany a Černý Most v Praze. Studie zároveň podpořily urbanistické analýzy, které studenti souběžně zpracovávali v rámci výuky předmětu Urbanismus 5. Spolupráce těchto předmětů umožnila získání většího množství dat a informací a hlubší prozkoumání problematiky.
Smyslem projektu obecně je hledání dlouhodobé vize rozvoje a udržitelnosti sídlišť – hledání přístupů, jakými lze z území sídlišť vytvořit plnohodnotné lokality s adekvátním společenským statusem, mentálním obrazem i fungujícím uspořádáním. Cílem je připravit širokou škálu možných řešení transformace sídlištního prostředí tak, aby toto prostředí mohlo nabídnout vyšší rezidenční atraktivitu. Protože k dosažení takového cíle může přirozeně vést více cest, je úkolem projektu i iniciace širší diskuse mezi odbornou i laickou veřejností o budoucí podobě panelových sídlišť.
Metoda práce vychází z komplexních analýz problémů sídlišť obecně i místně. Identifikací vlastností tohoto prostředí a jejich rozborem či srovnáním s jinými formami obytného prostředí se hledaly nástroje a metody pro možnou transformaci panelových sídlišť tak, aby toto prostředí bylo sociálně udržitelné a jeho vlastnosti naplňovaly přiměřenou míru adaptibility městské urbánní struktury. Podrobná vícestupňová analýza vybraných lokalit obsahovala zejména prověření velikosti jednotek v území, velikosti komunit a jim odpovídajících veřejných prostranství, funkčního mixu, ale i rozbor místních podmínek od historie přes analýzu dopravy či zeleně až po zjištění všech okolních vlivů na stavby i prostředí kolem nich. Byly prověřovány meze zachování charakteru prostředí v souvislosti s možnostmi dostaveb a práce s vymezením a charakterem veřejných prostranství. Zároveň se jednotlivé projekty zabývaly i typologií samotných staveb a jejich vztahem k urbanistickému měřítku. Cílem práce nebylo pouze najít řešení vhodné pro vybranou lokalitu, ale využít srovnání mezi různými typy prostředí k nalezení koncepčních přesahů v rámci zobecnění prověřovaných principů.

Mezinárodní kontext projektu

Součástí celého projektu byl i cyklus přednášek na fakultě architektury s odborníky z Česka i ze zahraničí, workshop se zástupci obcí a především dvoudenní mezinárodní konference. V jejím rámci byly představeny tři realizované projekty revitalizace modernistických sídlišť z Lyonu, Amsterdamu a Lipska, a to z pohledu architektů, úředníků i soukromých investorů. Každý projek t reprezentoval jiný způsob koncepce úprav sídlišť – od většinové demolice v Amsterdamu až po opravy jednotlivých domů a restrukturalizaci veřejného prostoru v Německu. Součástí konference byla i vernisáž výstavy studentských projektů, která představila všechny řešené projekty ve vybraných lokalitách. Výstava těchto projektů dále proběhla v partnerských městech, v Mladé Boleslavi, ve Vsetíně, v Praze 10 a v Praze 14. Součástí každé výstavy se odehrála přednáška pro veřejnost s následnou diskuzí mezi místními občany.
Diskuse nad tématem budoucí vize a udržitelnosti panelových sídlišť, diskuse nad kvalitou tohoto prostředí nebo debata nad jeho významy, jež ovlivňují základní podstatu identifikace lidí s tímto prostředím, se kromě České republiky týká i dalších postkomunistických zemí. V rámci visegrádských zemí bude proto tento projekt pokračoval dalším studentským workshopy v Budapešti, a v dalších letech bude pokračovat v Bratislavě a v polských Gliwicích nebo Krakově. K celému tématu se navíc připravuje rozsáhlá publikace, která by měla vyjít na jaře 2016. Více informací k projektu: www.sidlistejakdal.cz

Creator: M. Decker, J. Sládek,. All rights reserved.Creator: E. Korčáková, M. Jírová. All rights reserved.Creator: T. Kafková, F. Bačuvčík. All rights reserved.

Případové studie v projektu Sídliště, jak dál? (semestrální práce studentů ateliéru Kohout – Tichý na FA ČVUT)
Obr. 1: Sídliště Skalka, Praha (návrh: M. Decker)
Obr. 2: Sídliště Modřany, Praha (návrh: J. Sládek)
Obr. 3: Sídliště Černý Most, Praha (návrh: E. Korčáková)
Obr. 4: Sídliště Rozvoj, Mladá Boleslav (návrh: M. Jírová)
Obr. 5: Sídliště Růžový Vrch, Karlovy Vary (návrh: T. Kafková)
Obr. 6: Sídliště Sychrov, Vsetín (návrh: F. Bačuvčík)

 

 

Související obsah

  • Struktura sídlišť

    Sídliště představují poměrně radikální umělecko-technologický experiment, který se odlišuje od tradičního způsobu výstavby i od současných aplikovaných paradigmat výstavby města. Jakákoliv budoucí výstavba či investiční činnost na sídlištích proto stojí před otázkou, do jaké míry stávající systém zástavby respektovat a do jaké míry ho měnit. Připomeňme si proto na příkladu pražských sídlišť jaké jsou vlastnosti tohoto typu zástavby a v čem spočívá její odlišnost od běžných městských struktur.

    Autor/ka Filip Tittl, Michal Kohout
  • Specifika a možnosti adaptace sídlišť

    Sídliště představují vysoce specifické oblasti. Přestože lokality sídlišť čelí v různých místech republiky diametrálně odlišným konkrétním problémům od postupného vylidňování v chudších regionech až po tlak na novou zástavbu v Praze, lze pojmenovat společná obecná specifika i problémy, na které je třeba hledat odpovědi napříč konkrétními situacemi.

    Autor/ka Michal Kohout , David Tichý, Filip Tittl

0 Comments

Přidat nový komentář

Přidat nový komentář