Parlamentní volby v Maďarsku: dvoutřetinová většina à la Viktor Orbán

Parlamentní volby v Maďarsku: dvoutřetinová většina à la Viktor Orbán

16. dubna 2014

Dne 6. dubna se v Maďarsku konaly parlamentní volby. Jako vítěz z nich vyšel premiér Viktor Orbán se svou Maďarskou občanskou unií (Fidesz). Orbánův volební slogan zněl „Csak a Fidesz (Jen Fidesz)“. Jeho pravicově-populistická vláda využila dvoutřetinovou většinu, kterou získala v roce 2010, k autoritativnímu obratu. Kromě jiného díky změně volebního zákona, kterou samostatně přijala Orbánova vláda, získala vládní aliance Maďarské občanské unie a Křesťanskodemokratické lidové strany (KDNP) více než 90 z celkového počtu 106 přímých mandátů. V nově zvoleném parlamentu má premiérova frakce podle aktuálního stavu 133 ze 199 mandátů, a tudíž i šanci obhájit dvoutřetinovou většinu. To, zda se Orbánovi opravdu podařilo dvoutřetinovou většinu v parlamentu udržet, se ukáže až následující sobotu, kdy budou sečteny hlasy odevzdané v zahraničí. Jelikož v některých volebních okresech jsou výsledky velmi těsné, mohou tyto hlasy ovlivnit konečné rozdělení křesel. Opoziční seskupení „Změna vlády“ získalo pouze 26 procent druhých hlasů a méně než 40 mandátů. Krajně pravicová strana Jobbik dosáhla na více než 20 procent. Pětiprocentní hranici překročila strana zelených LMP.

Eva van de Rakt hovořila o výsledku parlamentních voleb s politologem Bulcsú Hunyadim. Bulcsú Hunyadi pracuje v Budapešti pro think tank Political Capital.

 

Pane Hunyadi, v roce 2010 získal Viktor Orbán téměř 53 procent hlasů, předevčírem 44,5 procenta. Orbán sice ztratil osm procentních bodů, drží však více než 66 procent mandátů. Jak interpretujete výsledek, kterého vládní aliance Fidesz-KDNP dosáhla?

Strana Fidesz skutečně ztratila více než osm procentních bodů, což odpovídá přibližně 630 000 hlasů. Navzdory tomuto úbytku je však Fidesz v parlamentu téměř stejně silný jako po volbách v roce 2010. Zaznamenanou ztrátu Fidesz vyrovnal díky novému volebnímu právu a s podporou přibližně čtvrtiny oprávněných voličů v Maďarsku, což představuje zhruba 2,1 milionu hlasů, dosáhl téměř dvoutřetinové většiny. Tento dobrý výsledek také pramení z nízké volební účasti. Hodnota 61 % je nejnižší od roku 2002. Lze usuzovat, že doma zůstali především voliči, kteří byli nebo jsou s vládou nespokojení, zároveň je ale neoslovily ani opoziční strany.

 

Z celkového počtu 199 mandátů je 106 přímých mandátů, které jsou voleny podle relativního většinového volebního práva. Jaký vliv mělo toto nové rozdělení přímých mandátů?

Nové prvky volebního systému, které se týkají přímých mandátů, jsou pro Fidesz příznivé. Volby už mají pouze jedno kolo. Volební okresy byly upraveny tak, aby byli konzervativní kandidáti ve výhodě. Kromě toho strana s nejlepším výsledkem v daném volebním obvodu těží z náskoku hlasů zvolených kandidátů. Tento náskok se započítává u druhých hlasů. To vše vede k tomu, že v novém systému hrají přímé mandáty klíčovou roli. Nejsilnější strana má největší šanci získat většinu přímých mandátů, a tím pádem i většinu v parlamentu. U těchto voleb Fidesz sklízel ovoce nového volebního systému, který také sám zavedl.

 

Volební vítězství Viktora Orbána je těžkou ránou pro opoziční uskupení „Změna vlády“, které získalo jen necelých 26 procent. V Budapešti sice uskupení obdrželo osm přímých mandátů, ale pouze dva přímé mandáty mimo hlavní město. Proč se opozičnímu uskupení nepodařilo přesvědčit voliče o tom, že je nutná změna vlády?

Po čtyřech letech v opozici a po čtyřleté vládě strany Fidesz, kdy se opozici nabízela řada příležitostí ke kritice, se tomuto uskupení pěti stran podařilo získat pouze o 200 000 hlasů více než Maďarské socialistické straně (MSZP) při její historické porážce ve volbách v roce 2010. Výsledek opozičního uskupení poukazuje na to, že aliance, tedy společná kandidátka předních politiků z doby před rokem 2010, voliče spíše odradila. Za špatným výsledkem uskupení „Změna vlády“ stojí také skutečnost, že opoziční strany v uplynulém roce a půl vedly vzájemný boj, místo aby se zaměřovaly na kritiku vlády. Namísto toho, aby voličům vysvětlily chyby vlády a nabídly jinou vizi, dohadovaly se jednotlivé strany mezi sebou, kdo zaujme vedoucí postavení.

 

Krajně pravicová strana Jobbik ve srovnání s rokem 2010 získala o čtyři procentní body více a nyní se dostala na 20,5 procenta odevzdaných druhých hlasů. Jak si tento výsledek vysvětlujete?

Volební úspěch strany Jobbik není překvapením. V posledních letech Political Capital v řadě analýz poukazoval na to, že demokratické strany, média ani občanská společnost nemají žádnou strategii, jak v Maďarsku potlačit rostoucí pravicový extremismus. Úřady proti nenávistné rétorice pravicových extremistů postupují nedostatečně a nedůsledně.

Ačkoli Jobbik v těchto volbách oproti roku 2010 posílil, postavení strany v parlamentu se v důsledku nového volebního systému nezlepšilo. Dlouhodobě by ovšem Jobbik mohl dále posilovat. Tato strana proto pro Fidesz představuje výzvu, kterou je třeba brát vážně.

Jobbik posílil v celé zemi a ve srovnání s rokem 2010 získal více než 100 000 hlasů navíc. Více hlasů obdržel nejen ve východním Maďarsku, které představuje jeho „historickou baštu“, ale také v západním Maďarsku a v hlavním městě. Růst této strany je způsoben nespokojeností voličů s vládními i opozičními stranami. Na druhé straně je přírůstek rovněž výsledkem volební kampaně, v níž se Jobbik prezentoval jako umírněná strana.

Jobbik je po těchto volbách nejsilnější krajně pravicovou stranou v EU. Výsledek napovídá, že strana může posílit v květnových volbách do Evropského parlamentu a v podzimních komunálních volbách. Krajně pravicové strany v EU pracují na destabilizaci evropského společenství. Z tohoto hlediska se jeví o to důležitější, aby etablované strany, které se angažují v zájmu evropského projektu, mobilizovaly své voliče před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu.

 

Studie, kterou zadala nadace Heinrich-Böll-Stiftung, ukazuje, že Jobbik oslovil především také studenty. Co je důvodem?

Mezi voliči této strany jsou skutečně mladí lidé zastoupeni nadprůměrně. Hlavní stranickou základnu však netvoří studenti, ale mladí lidé z nižší střední třídy s nižším vzděláním, kteří mají strach ze společenského sestupu.
Širokou podporu strany Jobbik mezi mladými lidmi si lze vysvětlit pomocí následujících faktorů: Jobbik a krajně pravicová scéna poskytují mladým lidem pocit společenství a sounáležitosti. Etablované strany mladé lidi ponechaly stranou, neintegrovaly je a zanedbávají je. Kromě toho Jobbik navázal na zklamání mladých lidí a jejich politické znechucení.

 

Překročit pětiprocentní hranici se podařilo straně zelených LMP. Jak hodnotíte tento výsledek?

Výsledek LMP je jednoznačně úspěchem. Je sice pravda, že ve srovnání s rokem 2010 strana zelených ztratila třetinu voličů. Navzdory rozštěpení strany na začátku roku 2013 se však LMP opětovně podařilo překročit pětiprocentní hranici a může pokračovat v parlamentní práci. Straně zelených se opět podařilo sehrát stejnou roli jako při volbách v roce 2010: i u těchto voleb zaujala středovou pozici a dala najevo, že nemůže podpořit ani vládní stranu, ani opoziční uskupení. Díky této strategii získala LMP hlasy nespokojených voličů, kteří si přejí demokratickou obnovu.
 

Jakou roli sehrála ve volebním boji média?

Média hrála ve volebním boji dominantní roli. Fidesz je na mediální scéně všudypřítomný – jak v komerčních, tak ve veřejnoprávních médiích. Vzhledem k její dominantní roli se této straně opakovaně dařilo přiblížit svá poselství lidem, zatímco opozice měla k dispozici pouze zredukovanou veřejnost – a to i v důsledku omezení volební reklamy. Vládní strana splnila své cíle: regulace byla zaměřena na omezení přístupu k politickým zprávám, především s cílem snížit volební účast.

 

Jak interpretujete volební účast, která dosahovala přibližně 61 procent?

Nízkou volební účast si lze vysvětlit dvěma důvody. Na jedné straně se opozičním stranám nepodařilo formulovat věrohodnou alternativu. Nedokázaly přesvědčit voliče a mobilizovat je pro sebe. Na druhé straně byla nízká volební účast cílem strategie strany Fidesz. Prostřednictvím nové úpravy týkající se volební kampaně a nového volebního systému chtěl Fidesz dosáhnout toho, aby nerozhodní voliči, kteří jsou nespokojení s vládou, zůstali doma. Jelikož vládní strana přesně zná své voliče a dokáže je i osobně mobilizovat, byla její strategie zaměřena na to, aby její vlastní voliči přišli k urnám a naopak případní opoziční voliči k volbám nešli.

 

Co znamená dle vašeho názoru výsledek parlamentních voleb pro politickou budoucnost země?

Otázka, zda Fidesz v parlamentu skutečně dosáhne dvoutřetinové většiny, je sice důležitá, ale spíše symbolická. Politická linie a strategie strany Fidesz se v zásadě nezmění. Fidesz bude opozici v parlamentu nadále vylučovat z rozhodovacích procesů. Orbán bude pravděpodobně pokračovat v konfrontačním postoji vůči opozičním stranám i EU. Systém strany Fidesz v podstatě nelze dlouhodobě konsolidovat – a to z prostého důvodu, jelikož byl vytvořen proti vůli všech opozičních stran a společenské většiny. Moc Viktora Orbána je založena na konfrontaci, polarizaci a neustálé bojové náladě. Jedná se o jediný způsob, jak mobilizovat kmenové voliče strany Fidesz a udržet systém.

Politické poměry Maďarska vykazují dle mého názoru podobnosti se situací v Polsku. V Polsku dominují politice dvě velké konzervativní strany, Občanská platforma Donalda Tuska a Právo a spravedlnost, zatímco sociální demokracii se od roku 2005 nedaří nabídnout alternativu, která by uspěla ve vládě. Rozhodující rozdíl však spočívá v tom, že v Maďarsku na pravé straně politického spektra mezi sebou soupeří pravicově populistická a pravicově extremistická strana.

 

Pane Hunyadi, děkujeme Vám za rozhovor.