Česká vláda chce posílit atomovou energetiku, i za cenu dotací

Česká vláda chce posílit atomovou energetiku, i za cenu dotací

Česká vláda chce posílit atomovou energetiku, i za cenu dotacíPDF

November 27, 2012

V České republice se aktuálně připravuje nová Státní energetická koncepce. Současný energetický plán je z roku 2004 a svým obsahem nestačí na moderní průmyslové trendy. Bohužel se česká vláda rozhodla otočit zády k příležitostem ve zvyšování energetické efektivity a v obnovitelných zdrojích. Základem nové energetické politiky se má stát budování dalších jaderných reaktorů.

 

Atomová Absolutní vize

Ve Státní energetické koncepci z roku 2004 plánovalo ministerstvo průmyslu, které je za energetickou politiku zodpovědné, také výrazné rozšíření jaderné energetiky. Výstavba nových bloků však ve skutečnosti narazila na ekonomickou kondici investora – ČEZ, který pouze rozběhl proces posuzování vlivů na životní prostředí a oslovil potenciální dodavatele technologií.

Předchozí energetickou politiku však bylo alespoň možné porovnat se zelným scénářem vývoje ekonomiky, který vznikl na ministerstvu životního prostředí a výrazněji akcentoval možnosti domácích obnovitelných zdrojů – sic s konzervativním pohledem ze začátku minulého desetiletí.

Na podobné porovnání současná vláda zcela rezignovala, a proto je výrazně slabou stránkou návrhu Státní energetické koncepce absence variant možného vývoje energetiky. Návrh energetické politiky, který v říjnu prošel vládou a bude v průběhu příštího roku posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí (SEA, EIA), je tak vlastně unikátem: plán do roku 2040 staví pouze na předpokladu, že se podaří postavit několik reaktorů v Temelíně a Dukovanech. Nárůst jaderné energetiky ze současných 35 % na 50 % ve výrobě elektrické energie není dokonce podroben ekonomické analýze: v celém návrhu energetické politiky nelze najít žádné relevantní ekonomické údaje.

Příprava nové Státní energetické koncepce tak kopíruje předchozí zkušenost s procesem posuzování rozšíření jaderné elektrárny Temelín o další dva reaktory. I zde se stát v podobě ČEZ odmítl vypracovat variantní řešení, která by se zaměřila na využití možností obnovitelných zdrojů v kombinaci se zvyšováním energetické efektivity domů a průmyslu.

Bohužel absence realistického pohledu na ekonomická negativa atomu není jedinou slabou stránkou návrhu nové energetické koncepce. Další návrhy jsou dokonce za hranou zdravého rozumu: jaderná energetiky patří mezi investičně nejdražší zdroje, proto vláda uvažuje o zavedení finanční pomoci pro ČEZ. Podle propočtů expertů Candole Partners by však české spotřebitele stála taková téměř 17 miliard korun ročně. Rodina s průměrnou roční spotřebou 4 500 kWh by si připlatila o 1 434 Kč, tedy přinejmenším o 10 %.

Kde chce návrh energetické koncepce podporu naopak ubrat, je sektor obnovitelných zdrojů. Ty by měly přijít o dnes v Evropě nerozšířenější formu podpory pomocí feed-in-tarifů, které chce ministerstvo průmyslu nahradit systémem tendrů nových kapacit nebo investiční podporou. Ovšem ke změně systému chybí ekonomické analýzy a návrh nebyl konzultovaný s průmyslovými sdruženími zastupujícími jednotlivé sektory zelené energetiky. Může se tak snadno stát, že nové obnovitelné zdroje v Česku prostě nebudou přibývat.

Návrh energetické koncepce se také vrací k otázce pokračování těžby hnědého uhlí v severních Čechách. V současné době chrání obce v Podkrušnohoří takzvané limity těžby, které přijala vláda v roce 1991. Účelem limitů je dát místním lidem jistotu, že jejich domy nedopadnou, jako stovka předchozích obcí a měst, která musela ustoupit těžbě v době socialismu. Právě díky ekologickým limitům těžby se do severních Čech podařilo dostat potřebné impulsy obnovy. Návrat současné vlády k možnosti zrušení limitů po roce 2035 vrací zpět nejistotu a ohrožuje další obnovu zničené krajiny. Navíc spálením hnědého uhlí by se nepodařilo zkrotit emise skleníkových plynů, které jsou již dnes neúměrně vysoké.

Ministerstvo průmyslu soudí, že celková spotřeba energie vzroste do roku 2040 proti dnešku o 5,5 %. Evidentně byly při přípravě pominuty možnosti zvyšování energetické efektivity budov a průmyslové výroby. Růst domácí spotřeby doprovází také výrazná proexportní strategie v elektroenergetice. Vláda tak v návrhu energetické koncepce udělala zajímavý cirkusový komický kousek: minulé dvě desetiletí tvrdili ministři průmyslu, že je nutné stavět další reaktory a pokračovat v těžbě uhlí, protože mohou přijít výpadky sítě pro nedostatek zdrojů. dnes je nutné bourat obce kvůli těžbě uhlí a posilovat roli jádra, aby mohl ČEZ vyvážet a doma zůstala zdevastovaná krajina..

 

Šance na zelené obrat

Česká republika má silné příležitosti v lepším užití energie: velké množství se jí vůbec nemusí vyrobit, protože ji lze snadno nahradit energetickou modernizací budov nebo vylepšením průmyslové výroby.

Hlavní příležitosti tkví právě ve snižování energetické náročnosti domů. Více než čtvrtina české poptávky po energii připadá na budovy. Dostupné odborné studie došly k závěru, že roční spotřebu energie v českých domech lze postupně snížit o 173 PJ – co množství energie asi o 2,5 krát více, než je množství uhlí za ekologickými limity těžby v severních Čechách. Toto uhlí by tedy mohlo po renovaci domů zůstat podzemí. Řešení spočívají zejména v kvalitním zateplení, výměně oken a systémů vytápění. Nové budovy by měly vznikat v nízkoenergetickém nebo ještě lépe pasivním standardu. Náklady na nejlepší technologie domů jsou jen o desetinu vyšší než dnes běžně stavěným.

Na průmyslové podniky připadá 41 % konečné spotřeby energie. Je to výrazně více než průměr zemí EU (28 %). Vysoká spotřeba českého zpracovatelského průmyslu vyplývá hlavně z jeho struktury – podíl energeticky náročných odvětví je neobvykle vysoký. Hodně k tomu přispívají málo efektivní technologie. Renomovaná pražská společnost Ekowatt zjistila, že český průmysl může už se současnými technologiemi rozumně vylepšit energetickou efektivnost o 23 %. Nejvíce energie lze ušetřit v nejnáročnějším odvětví: výrobě železa a oceli. Nicméně největší relativní potenciál úspor v porovnání se současnou spotřebou má potravinářský průmysl. Hlavní část připadá na levné typy opatření: vylepšování energetického managementu a optimalizaci systémů výroby a distribuce tepla.

Domácí obnovitelné zdroje vyrábějí pouze asi 10 % současné spotřeby elektřiny. V roce 2008 zpracovala Nezávislá energetická komise při tehdejší vládě studii, kde spočetla, že by mohla česká zelená energetika výhledově dodávat 44 % současné spotřeby tepla a dokonce pokrýt 69 % dnešní poptávky po elektřině. Díky progresivnímu pokroku zejména solární energetiky, kde ceny spadly za poslední tři roky o 75 % jsou dne ekonomicky využitelné možnosti slunečních elektráren ještě vyšší.

Celkové možnosti zelené, moderní energetiky mapovaly ekologické organizace v propočtené studii Chytrá energie (anglické shrnutí). Nejprogresivnější scénář této studie, nazvaný Důsledně a chytře, předpokládá razantní snižování energetické náročnosti i kompletní využití potenciálu domácích obnovitelných zdrojů energie. Díky vysokému využití potenciálu energetické efektivnosti se podaří snížit konečnou spotřebu energie do poloviny století o 40 % oproti roku 2007. Hrubá spotřeba elektřiny do poloviny století klesne oproti současnosti o 13 %. Dovoz ropy a zemního plynu klesne o 51 %, respektive 49 % oproti dnešku. Obnovitelné zdroje pokryjí v roce 2050 polovinu spotřeby primární energie (94 % výroby domácí elektřiny bude vyrobeno z obnovitelných zdrojů).

 

Nesoulad mezi vládou a veřejností

Aliance pro energetickou soběstačnost si na začátku debaty o podobě energetické politiky nechala udělat kompletní průzkum postojů veřejnosti (1000 respondentů, poměrné zastoupení v celém Česku, anglické shrnutí výsledků). Z květnových výstupů vyplývá, že lidé uvítali, kdyby energetika fungovala nejlépe jako energeticky soběstačný systém poháněný obnovitelnými zdroji. Drtivá většina lidí by brala více solárních panelů na střechách domů, malých vodních elektráren či tepláren na biomasu doplněných o větrné či bioplynové stanice. Veřejnost současně podporuje postupný útlum uhelné energetiky i omezování dolů na uhlí nebo uran.

Výsledky tohoto průzkumu pak potvrdil podzimní dotazník, který si nechalo zpracovat Hnutí DUHA: dvě třetiny obyvatel ČR chtějí, aby stát založil svoji energetickou politiku v prvé řadě na podpoře zateplování domů a jiných úspor nebo na využívání větrné, solární či vodní energie.

 

Znovu, a chytře

Čistá energetika je příležitost, jak zařadit české podniky opět do technologické špičky. Příležitost k energetické nezávislosti. Příležitost snížit účty, které miliony domácností i firmy platí za energii. Česká republika s tradicí strojírenského průmyslu, skvělými inženýry a kvalifikovanými dělníky pro to má velmi dobrou pozici.

Vláda má dostatek expertních pohledů, které ji varují před unáhlenou podporou jaderné energetiky. Může se inspirovat v sousedním Německu a nastavit systém podpory obnovitelných zdrojů, tak aby neškrtil průmyslové podniky a současně garantoval trvalý růst větrných, slunečních či biomasových zdrojů.

 

Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost