Město, které (si) tvoříme

Město, které (si) tvoříme

Město, které (si) tvoříme

Dne 6. listopadu 2012 se v pražském Centru současného umění DOX uskutečnila mezinárodní konference „Město, které (si) tvoříme“, kterou organizovala nadace Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst a Centrem kvality bydlení. Konference si kladla za cíl podívat se na současné problémy našich měst, inspirovat koncepční myšlení a praktické strategie. O tom, že je udržitelné plánování a rozvoj měst opravdu aktuálním tématem svědčila nejen hojná účast, ale i vášnivé diskuse jak mezi panelisty tak i v publiku. Za úspěch považujeme, že se podařilo přivést ke společné debatě jak politiky a zástupce městských samospráv z celé ČR, tak odborníky z oblasti městského plánování, architekty i zástupce občanských iniciativ. Velmi důležitá a inspirativní byla také přítomnost zahraničních hostů.

Dopolední část programu se soustředila na debatu o tom, jak nezbytné je, aby měla města jasně formulovány své vize a strategie. V úvodním příspěvku Tona Schaapa, který více než 30 let působí na Úřadě územního plánování města Amsterdam a podílel na úspěšné přestavbě rozsáhlé amsterdamské přístavní oblasti, zaznělo mnoho podnětných myšlenek a příkladů toho, jakým způsobem v této nizozemské metropoli formují a nakládají se svými vizemi územního rozvoje. Dalším zahraničním hostem byl zastupitel švédského Malmö, které se za poslední desetiletí proměnilo z průmyslového přístavu v město, které se opět obrací k lidem. Lari Pitkä-Kangas ve svém příspěvku zdůraznil význam kolaborativního učení a zapojení veřejnosti při rozvoji měst, což ilustroval na příkladu plánování veřejného prostoru škol přímo s dětmi a studenty. Zazněl také velmi podnětný příspěvek pana Tomáše Ctibora, který zastupoval pohled developerů a investorů na problematiku vyjednávání o zájmech v území. V závěrečném příspěvku Petra Švece zazněla prezentace obsáhlé činnosti Národní sítě Zdravých měst ČR, kde byla důležitým bodem mimo jiné zmínka o tom, jak u nás probíhají veřejná projednání a jakým způsobem se úřady snaží zapojovat do procesu plánování a rozvoje měst veřejnost.

Odpolední část probíhala ve dvou paralelních pracovních skupinách. První se zabývala tématem „Obytné město“, moderovala ji architektka Marcela Steinbachová. Diskutovalo se zejména o možnostech, jak utvářet a ovlivňovat podobu městského prostředí, v čem spočívá kvalita bydlení či jak souvisí kvalita bydlení s kvalitou veřejného městského prostoru, hustotou městské zástavby a polyfunkčností. Mezi hosty panelu byli architekti/ky a urbanisté nejen z ČR, ale i zahraničí. Díky tomu zazněla zajímavá srovnání například s praxí v Nizozemí, kde mají svého hlavního „vládního urbanistu“, Belgií či Německem. Zazněly také pozitivní příklady z Litomyšle, kde na pozici městské architektky působí paní architektka Zdeňka Vydrová. Debaty se tedy dotkly take role architektů a urbanistů na místní i národní úrovni, významnosti kvalitních a zodpovědných politiků, kvalifikovaných a kompetentních  úředníků, způsobů zadávání zakázek a respektování stanovených vizí rozvoje, s důrazem na různorodost funkcí města.

Druhá skupina „Město více generací“ se soustředila hlouběji na sociální aspekty života ve městech, na to, jakým způsobem může město vytvořit prostor pro různorodé požadavky jednotlivých generací a jak je možné je případně skloubit. Své příspěvky přednesli zástupci univerzitního sektoru, kteří prezentovali, jak jsou např. v Brně mapovány názory nejstarší generace na dostupnost služeb. Jako inspirace a osvědčené řešení bylo zmíněno dobrovolnictví, které pozitivně ovlivňuje kvalitu života a aktivitu v pozdějším věku. Zástupci architektonické obce Martin Říha a David Tichý prezentovali zajímavé přístupy, jako je koncept komunitního bydlení či udržitelné plánování rozvoje měst. Praktické příklady přednesli v zajímavé prezentaci zástupci Města Prachatice, do diskuse přispěli i zástupci Jihlavy, Třebíče či Klatov.

Program konference

Audio záznam z jednotlivých panelů:

Panel 1 – Město, které (si) tvoříme

Pracovní skupina 1- Obytné město

Pracovní skupina 2 – Město více generací

Záverečné shrnutí