Analýza Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů

Analýza Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů

Analýza Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů

V oblasti obnovitelných zdrojů energie výrazně rostou pracovní příležitosti v rámci jejich výroby, instalace a údržby.
 
10. prosince 2010

Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „akční plán“), který byl dne 25. srpna 2010 schválen českou vládou není dostatečným naplněním požadavků směrnice 2009/28/ES. Kombinace akčního plánu a vládního návrhu velké novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie může paradoxně vést k útlumu tohoto sektoru. V případě, že akční plán nebude modifikován a vládní návrh zákona bude schválen v navržené podobě, nebude dosaženo 13% cíle podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě tak, jak pro Českou republiku stanoví směrnice.

Pro dosažení 13% podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie do roku 2020 se zaměřuje zejména na méně účinné využívání biomasy v elektrárenských a teplárenských zdrojích s nízkým využitím tepla, spalování směsného komunálního a průmyslového odpadu či dovoz biopaliv. Naopak omezuje využívání decentralizovaných a nových obnovitelných zdrojů energie, které jsou často v rukou malých a středních nezávislých investorů nebo obcí. Například pro fotovoltaiku se mezi lety 2010 a 2020 předpokládá nárůst instalovaného výkonu méně než 10 MW ročně. Přitom jen u instalací panelů na střechy budov je trh připraven pokrýt roční nárůst až 100 MW.

Akční plán nevyhodnocuje současný systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kdy má výrobce možnost vybrat si z dlouhodobě garantovaných pevných výkupních cen nebo prodat svou elektřinu na trhu a získat zelený bonus. Princip tohoto systému musí být zachován. Tento strategický dokument také musí přijít s konkrétními kroky pro rozvoj inteligentních sítí tak, aby již v roce 2020 bylo dosaženo významného pokroku k jejich plnému zavedení. Místo toho však pouze apeluje na zjednodušení povolovacího řízení pro liniové stavby, které budou sloužit zejména připojení centralizovaných konvenčních zdrojů. V dokumentu není identifikována potřeba pro přijetí koncepční podpory účinné výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie. Rozvoj využívání biomasy je předpokládán zejména u paliva pocházejícího z lesního hospodářství, rozvoj účelně pěstovaných energetických plodin je marginalizován. Mezi lety 2010 a 2020 je předvídán nárůst výroby elektřiny z biomasy 2,5krát, ale nárůst výroby tepla pouze 1,4krát. To znamená, že dojde k razantnímu zhoršení efektivity využívání tohoto obnovitelného, ale omezeného zdroje energie. V sektoru dopravy akční plán počítá s naplněním 10% cíle také dovozem až 28 % využívaných biopaliv. Naopak prostor není věnován rozvoji elektromobility, jako emisně výhodné alternativy zejména individuální a hromadné dopravy ve městech a jako možné součásti inteligentní sítě.

Velkou bariérou pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie také zůstává jim nepříznivé informační prostředí, ke kterému přispívá sama vláda a státní instituce. S poukázáním na přehřátý fotovoltaický trh (kvůli nezvládnuté regulaci ze strany státu a příliš výhodným výkupním cenám v letech 2009 a 2010) jsou zdůrazňovány nevýhody obnovitelných zdrojů energie. Řada projektů větrných elektráren nebo bioplynových stanic je také zastavena kvůli odporu místních obyvatel, obce nebo na základě negativního stanoviska orgánu ochrany přírody a v případě větrných elektráren i kvůli jejich paušálnímu odmítání některými kraji. Akční plán tak musí přijít s návrhem komunikační kampaně vůči veřejnosti, státní správě i místní a krajské samosprávě, která by vyvrátila některé mýty o obnovitelných zdrojích a v důsledku zkvalitnila rozhodování o kvalitě konkrétních projektů. Česká vláda však paradoxně naopak využila institut akčního plánu k omezení rozvoje nových a decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie, pro které stanovila nezdůvodněně nízké stropy jejich instalovaného výkonu a výroby energie, při jejichž překročení přijdou o právu na podporu.

 
Petr Holub
Autor působí jako nezávislý konzultant v oblasti energetiky.